Rozhraní

Objektově orientované jazyky poskytují pro realizaci tříd, kromě dědičnosti, dalši prostředek - rozhrani. Rozhrani definuje soubor metod, bez jejich implementace (Podobně jako kompletně virtuální třída, analogie je v rozepsané kuchařce, kdy víme co to bude za jídlo a z čeho budeme vařit, ale postup neznáme) Třida, která implementuje toto rozhrani (tj. implementuje - definuje - všechny jeho metody) je po té v polymorfovatelná do ukazatele definovaného tímto rozhraním, což znamená, ze klient ví, že tato třída má implementované všechny metody, které potřebuje (a které jsou definované v rozhraní)

Deklarace rozhrani je podobna deklaraci třidy

interface jmeno { // hlavicky metod, všechny samozřejmě virtuální a abstraktní }

V Javě se implementace rozhraní zapiše pomoci kličoveho slova implements, V jiných jazycích (C++, C#, ...) používáme dvojtečku, přičemž první třída za dvojtečkou je obvykle dědění, ostatní jsou implementace rozhraní (i když v C++ je to jedno, tam můžeme implementovat i dědit od více tříd). Implementovat můžeme i několik rozhraní (například implements Cloneable, Runnable)

Může se stát, že 2 rozhraní mají stejné metody k implementaci. Implementovat je tedy možné Implicitně - Implementujeme metodu první nalezené metody s tímto jménem ve všech rozhraních, nebo selže, záleží na jazyku Explicitně - Implementujeme metodu tak, že řekneme kterou metodu kterého rozhraní implementujeme (např public this.type Cloneable.Clone() { // tělo };)

Nejsilnější zbraní rozhraní je, že odděluje kód od definic (vhodné např. pro pluginové systémy) a je sdružuje třídy do jedné skupiny funkčnosti.